Ač snažil bych se sebevíc a neměl lásku,nemám nic.

Literární ambice?

31. října 2008 v 19:08 | nubara |  jen můj názor
Neumím psát a přesto píšu rád, nejsem poeta, ale přesto mne baví psát verše a rýmy, nejsem malíř, ale někdy mám potřebu a touhu něco namalovat, nejsem řezbář, ale dát dřevu nějaký tvar mi přináší radost.
Čeština mi od základky dělala velké potíže. Gramatika je má černá noční můra. Diktáty a slohové práce mne vždy deprimovaly. Hodně jsem toho přečetl a značně si rozšířil slovní zásobu, ale psát spisovně jsem se nenaučil. Citové a emoční prožitky však ve mně probudily touhu psát veršíky a skládat písně. Zhruba od sedmnácti jsem si psal texty, skládal hudbu a zpíval písničky. Většinou samá romantika naplněná láskou. Vydrželo mi to vlastně až do manželství. Některé písničky se hrály i v rádiích, než do toho začala zasahovat OSA.
Mám v šuflíku rozepsané příběhy rytíře Patricka de Claire. Jsou to vlastně fantasy, které jsem vymýšlel pro svého syna. Prozatím mám kolem patnácti povídek a dokonce už jsem si sehnal ilustrátora, ale asi to zůstane jen v tom šuflíku. Nemám vlastně žádné literární ambice. Psal jsem to, abych udělal radost svému kloučkovi.
Poslední dobou je můj život značně hektický a tak nějak nejsem schopen se věnovat všemu tomu, co mne baví. V hlavě se mi stále rodí nové a nové nápady, ale nemám čas je realizovat. Nemaluji a ani nevyřezávám, nevymýšlím další příběhy. Co se malůvek týče, prozatím dělám pouze akvarely a nejsem si jist, zda má vůbec cenu ničit nějaké plátno mým naivistickým uměním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | Web | 1. listopadu 2008 v 13:55 | Reagovat

to jsme na tom dost podobně=)...taky neumim psát,ale hrozně mě to baví...začala jsem v osmi a stále pokračuju v tom stejném příběhu...a když si tak někdy z nudy pročítám starší kapitoly,tak se divim,jak jsem tohle mohla napsat....taky mě baví vymejšlet básničky,ikdyž má "díla" často dopadají katastrofálně....a výtvarka?...zbožňuju výtvarku!...a to i přesto,že neumim kreslit...proto taky na svých "dílech" dělám mikroskopické podpisy=)....sošky jsem ještě vyřezávat nezkoušela,jen jsem tesala do porobetonu=)

2 Vendea Vendea | Web | 2. listopadu 2008 v 18:00 | Reagovat

hlavní je, aby Ti to co děláš dávalo pocit seberealizace - jednoduše - aby jsi z toho měl dobrý pocit a aby Ti to udělalo radost, třeba tím, že potěšíš syna nebo nás svou krásnou básničkou - děláme věci proto, že pro nás mají smysl a potěší nás nebo naše okolí a občas se stane, že se nám na realizaci některých nápadů nedostává času

3 Renuška Renuška | Web | 3. listopadu 2008 v 9:17 | Reagovat

díky za odpověď:-) Je zvláštní, že má člověk období, kdy z něho nápady a fantazie doslova prýští, nevíš, co dřív, jestli psát, fotit, malovat atd. Jindy zase přijde doba, že nechceš vůbec nic. Ne nemůžeš. To je jiná. ale prostě to nejde, hlava nejede na plný plyn, je líno. Ale Járo, ty jsi moc hezky tvořivý, mile, aktuálně, romanticky, drsně, všelijak. Bavíš lidi, zajímáš je, nutíš je přemýšlet nad svými myšlenkami. A to je moc fajn.Díky.

4 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 3. listopadu 2008 v 19:53 | Reagovat

můj sen? vydat knížku, kterou už mám napsanou... vim, že psát neumím, ale sen to přece jenom je... takže tě plně chápu a držím ti moc palce! je krásný, když má člověk něco, čemu se věnuje a co ho napňuje a baví... ;) jen tak dál ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama